středa 22. března 2017

YARN ALONG 2017 - 12. týden

....poslouchám ještě audioknihu z minulého týdne a jsem moc ráda, že jsi si ji půjčila. Přečetla jsem Nebeský strom a nyní čtu volné pokračování dobrodružného románu.....


....na pletenině přibylo pár řad, pletu hlavně při televizi a na ni se dívám minimálně, proto mi to tak dlouho trvá:-)

Na paličkování jsem pokračovala ve vláčce, už ji budu dokončovat. Snad budu mít na paličky a herduli víc času. Dostala jsem krásné podvinky k Velikonocům:-)

Stále přidávám jména a data do programu, ve kterém eviduji své předky a příbuzné:-) mám už 6 620 osob ve 2 270 rodinách:-)

Pargeter Edith

* 28. 9. 1913 - + 14. 10. 1995
Edith Mary Pargeter je anglická spisovatelka welškého původu, autorka zejména historických a detektivních románů, bohemistka a překladatelka z češtiny. Po absovování gymnázia pracovala jako asistentka v lékárně, za 2.sv. války vstoupila do Královského námořnictva, jako „wrenka“( byla vyznamenána medailí Britského imperia za službu vlasti) a po odchodu z armády se začala věnovat psaní. Nikdy navštěvovala vysokou školu, byla samouk, Birminghamská Universita jí udělila čestný titul magistra.
Její první knihy byly válečné romány, těžily ze služby v armádě, nicméně výraznějšího ohlasu se dočkala v 60. letech historickou trilogií Nebeský strom, Zelená ratolest a Šarlatové zrnko a zejména se pak prosadila řadou historických detektivek s postavou bratra Cadfaela, napsanou pod pseudonymem Ellis Petersová.
Napsala pod různými pseudonymy (John Redfern, Jolyon Carr, Peter Benedict) více jak 70 knih a mimo to, protože si oblíbila jak Prahu, tak i naši kulturu a literaturu, se naučila dobře česky natolik že dokonce naše spisovatele překládala do angličtiny (např. Nerudu, Hrabala).
Celý svůj život v podstatě prožila v rodném kraji – v hrabství Shropshire, kde také zemřela v roce 1995 ve věku 82 let po mrtvici.
(text je z internetu)

Nebeský strom
Zřejmě nejúspěšnější historický román známé anglické autorky líčí na barvitém pozadí Anglie počátku 13. století umělecký růst i životní tragédii mladého sochaře a stavitele Harryho Talvace, obdařeného výjimečným nadáním i věrnou láskou milované Gilleis, opakovaně však stíhaného nemilosrdným osudem. Pargeterové se v dramatickém ději - rozvíjeném dále v románech Zelená ratolest a Šarlatové zrnko - zdařilo podat působivý příběh lásky a přátelství a zároveň vykreslit středověkou Anglii v široké škále jejích živých a přesvědčivých podob.
(text je z internetu)

Devátá Ivanka

se narodila se v roce 1935. Čtyřiatřicet let byla herečkou v Realistickém divadle. Jejím prvním manželem byl herec Miloš Hlavica, druhým taktéž kolega – Josef Vinklář. V posledních letech je úspěšnou spisovatelkou.
(text je z internetu)

Jen jednou mladá  
Mladá herečka Helena Stavinohová právě ukončila divadelní fakultu a nastoupila do svého prvního angažmá. Má dobře proříznutou pusu a hlavu plnou ideálů. A když ji zahrne svou pozorností slavný, uhrančivý a všemi obdivovaný herec Erik Appelt, bezhlavě se do něj zamiluje...
(text je z internetu)

středa 15. března 2017

YARN ALONG 2017 - 11. týden

....ještě mi zbývá dočíst knížka z minulého týdne. Poslouchám další audioknihu - Dívku ve vlaku. Knihu jsem si chtěla přečíst, proto jsem ji měla zamluvenou a čekala jsem, až přijdu na řadu. Když jsem do hudebního oddělení vracela půjčenou audioknihu, našla jsem v regálu zvukovou verzi - hned jsem po ní sáhla:-) A prý je i film:-)


Po chvilkách pletu nákrčník, příze je tenká a skoro nepruží, na jehlici mám hodně ok a tak mi pletenina přibývá velmi pozvolna.

Dnes jsme se neplánovaně zastavili u jednoho letitého manželova známého, chtěla jsem si ověřit údaje o jeho rodičích - je to můj osmý bratranec:-), máme společného 7xpra dědečka:-) a je to vlastně současný nositel příjmení:-) - tak jsem to tušila správně. Byla jsem mile překvapena, měl pochopení pro můj koníček a všechny údaje mi poskytl:-) Slíbil mi, že s podívá po dalších materiálech, které má doma. Tak se mám na co těšit. 

Kocourovi bylo včera deset měsíců - měla bych ho zvážit, ale před chvílí jsem ho pustila ven:-)

Na paličkování jsem pokračovala ve vláčce. 

pondělí 13. března 2017

Doležalová Marie

se narodila v Karviné, základní školu absolvovala v Trutnově. V roce 2007 maturovala na hudebně dramatickém oddělení Pražské konzervatoře, 6. ročník dokončila v roce 2009. Na první pokus se ale na tuto školu nedostala, pak se ovšem zúčastnila konkurzu na chystaný televizní film Jiřího Krejčíka. Roli sice nedostala, ale začala na sobě víc pracovat, i s pomocí Yvetty Kornové. Po dobu studia hrála v představeních Divadla Konzervatoře. Poté byla členkou souboru Strašnického divadla a hrála ve svém vlastním muzikálu Krysy.
 Je členkou hudební skupiny "Olats otesoc" (pozpátku Coseto stalo), jejíž základ tvoří spolužáci z konzervatoře, pro kterou skládá písničky. Koncerty kapely se vyznačují humorem, různými převleky a hereckými čísly.
 Marie Doležalová píše blog Kafe a cigárko o životě herečky, který získal Literu za blog roku v rámci cen Magnesia Litera 2015.
(text je z internetu)

Kafe@cigárko
Jak v době blogové vytvořit ze svého blogu fenomén, který se pro zástupy čtenářů stane čtvrteční drogou? Jak přetavit spontánní (rozuměj úplnou náhodou vzniklý) nápad v prestižní Magnesii Literu? A jak dosáhnout toho, že vám lidi za celý rok nenapíšou jediný negativní ohlas?
 Jednoduše: především nesmíte mít nic z toho v úmyslu. Právě naopak! Vy musíte jen tak mimochodem uskutečňovat sen o vlastním blogu, aniž byste si stavěli jakékoli vyšší cíle.
 Pak už zbývá jen pár dalších předpokladů: důvěrně znát svět, o kterém píšete. Psát tak, aby se všichni aktéři popisovaných příhod poznali, a cítili se polichoceni či pobaveni, nikoli dotčeni. Musíte být vtipná a inteligentní a psát tak dobře, že vaše články vyhledávají i lidé, kteří by za jiných okolností žádný blog ani historky z hereckého zákulisí nikdy nečetli (ze zásady). A hlavně – musíte umět shodit sama sebe a dělat to s takovým šarmem a grácií, že všechny vaše chyby a trapasy budou čtenáři milovat.
 Zkrátka a dobře: musíte psát jako Marie Doležalová.
 A když se k tomu přidají geniální ilustrace Jana Hofmana, vznikne kniha, kterou prostě chcete mít. Kterou chcete dát jako dárek. Protože tahle kniha vám zvedne náladu tak jako žádná jiná!
(text je z internetu)


V knihovně jsem na půjčení čekala v pořadí víc jak rok a půl, knížka jsem přečetla s velkou chutí:-) a líbila se mi.


pátek 10. března 2017

LARSSON Åsa

Pochází z Kiruny, malého městečka na severu Švédska. Než se začala věnovat psaní, pracovala jako daňová poradkyně. Svým prvním kriminálním románem s názvem Sluneční bouře vzbudila ve Švédsku čtenářský zájem
a získala ocenění za nejlepší debutový kriminální román. Stejný ohlas měly i její další detektivní romány, tvořící dohromady sérii, kterou spojuje postava Rebecky Martinssonové. Knihy Åsy Larssonové byly vydány již v patnácti zemích. Autorka žije se svými dvěma dětmi na jihu Švédska, v blízkosti Gripsholmu.
(text je z internetu)

Sluneční bouře
čte Jana Stryková
Na podlaze kostela v severním Švédsku leží mrtvé a rituálně zmrzačené mužské tělo. A na noční obloze mezi vločkami padajícího sněhu tančí polární záře. Rebecka Martinssonová se po letech vrací do svého rodného městečka Kiruny. Kdysi musela toto místo za dramatických okolností opustit a odejít do Stockholmu, kde pracuje jako daňová poradkyně. Nyní se vrací zpět, aby pomohla své dávné přítelkyni Sanně, jejíž bratr byl hrůzným způsobem zavražděn v kostele náboženského společenství, které kdysi založil. Krásná a zranitelná Sanna potřebuje Rebečinu pomoc, aby se očistila od podezření, jež na ni padlo po bratrově smrti. Rebecka se ocitne před nelehkým úkolem. Při hledání vraha se bude muset vypořádat nejen s policejními postupy, ale bude nucena čelit i dohadům kolujícím uvnitř uzavřené a vyděšené komunity. Bude muset zapátrat hluboko ve své paměti a ve svém svědomí, aby se postavila čelem k temnému tajemství, které za sebou v Kiruně zanechala a které je ukryto pod rouškou všeobecného mlčení. A bude se muset postavit vrahovi, jehož úmysly je těžké odhadnout... 
(text je z internetu) 

středa 8. března 2017

YARN ALONG 2017 - 10. týden

....přepočítala jsem potřebný počet ok, nahodila je na kruhovou jehlici a po chvilkách pletu z buretového hedvábí. 


Jedna z rozečtených knih, nosím ji s sebou v kabelce a čtu na různých místech, abych si zkrátila čekání.  Druhou rozečtenou knihu Kafe@cigárko od Marie Doležalové mám na nočním stolku a čtu ji před spaním. (V knihovně jsem na ni čekala víc jak rok a půl.)

Stále přidávám jména a data předků:-) 

Na paličkování jsem pokračovala ve vláčce. Přivezla jsem si podvinky na košíčky pro velikonoční vajíčka. Chybí mi nejvíc čas, už začala práce na zahradě a večer bývám unavená. 

Stále se nemohu zbavit kašle. Odpoledne jsem si koupila čaj na průdušky, snad zabere. Pokud někdo máte osvědčenou léčebnou metodu, budu ráda za každou radu. Podle lékaře mám plíce a průdušky bez nálezu, dokonce přemýšlím, zda to není nějaká alergie.